Obsah

 Historie

Hasiči
podle hasičské kroniky, zapsal starosta obce J. Kudlička
 
V dřívějších letech, pokud pisatel pamatuje, hasívalo se při požárech donášením vody v putnách a takto se chránívalo nejbližší stavení před zhoubným živlem.
Později byla pořízena u panství Bohdalického stříkačka, která také sama vodu z potoka netáhla. Do této stříkačky se voda donášela v putnách z potoka a nalívala se do vnitřku stříkačky. Pohybováním pákami tlačila se voda nalitá do stříkačky proudem do plamenů.
V dalších letech tj. asi ke konce 19. století byla zřizovány hasičské sbory i v okolních obcích s modernějšími stříkačkami ručními, které se sami z nádrže vodu sály a pomocí hadic tlačily vodu k požářišti.
V roce 1923, kdy ještě nebylo v obci hasičského sboru byla naše obec po žních v noci zachvácena velkou bouří. Při této bouři značně pršelo a padající blesky při bouři zasáhly dům č.44 p. Jana Friedla. Tehdy poprvé byla pocítěna velká potřeba hasičského sboru se stříkačkou v obci, neb od blesku shořela střecha domu č. 44 a požár se rozšířil i na stodolu, která stála těsně vedle domu. Kdyby byl v obci zřízen hasičský sbor se stříkačkou, byla by stodola určitě zachráněna.
 Ve stodole byla uložena nevymlácená sklizeň obilí, která shořela. Tímto utrpěl velikou škodu majitel domu a stodoly, což jest současně škoda národohospodářská.
V kruzích obce počalo se uvažovati o zřízení hasičského sboru a koupi stříkačky. Někteří občané se z veliké opatrnosti vyslovovali proti tomu, že by pořízení stálo obec značných nákladů.
Tehdy byl pisatel v obci starostou obce a působil u příslušných úřadů, aby přinutily obec ku zřízení hasičského sboru a koupi stříkačky neb toho času byla obec prostá dluhů, které byly před tím stavbou školy v r. 1889 a nadstavbou školy o jedno poschodí v r. 1912 u Hypoteční banky výpůjčkou učiněny. Úřady skutečně začaly obce nutit ke zřízení hasičského sboru, což občané po zralé úvaze pokládali za nezbytně nutné.
4.11.1923 K ustanovení hasičského sboru do obce byli pozvání starosta Župy Ferdinand Fráňa a náčelník Župy Čeněk Drbal. Nově zvolený starosta obce Josef Hanák zahájil schůzi.
Přikročeno ku zeptání zakládajících členů, kteří podepsali stanovy, které byly zaslány zemské správě politické ku schválení. Stanovy podepsali Mazal Cyril, Břoušek Štěpán, Kupčík František, Hrda Karel, Sedláček Antonín a Dostál Matěj.
Při ustavující valné hromadě sboru, která se konala 13.ledna 1924 se přihlásilo 32 členů činných a 7 členů přispívajících , z nichž voleni byli tito funkcionáři:
Dostál Matěj      č.29     – starosta
Kupčík František č. 15 – náčelník
Kvapil František č. 56 – I. podnáčelník
Hanák Josef ml.   č. 35 - II. podnáčelník
členové výboru: Novotný Josef ml. č.13, Kudlička Jan č.32, Sedláček Alois č.36 a
    Šoupal Josef č.37
 
Zakoupení stříkačky a výzbroje
Dne 28. února 1924 bylo mezi funkcionáři hasičskými ujednáno vyslat na předběžné jednání s firmou Smékal v Čechách u Prostějova Matěje Dostála jako starosty hasičů a Františka Kupčíka jako náčelníka a Josefa Novotného jako jednatele. Toto jednání bylo 29. února v Bučovicích. Účastnili se ještě zástupci obce a župy. Bylo zde jednáno o koupi stříkačky a výzbroje pro hasiče.
Stříkačka i výzbroj byla zakoupena od firmy Smékal (akciové společnosti) za cenu 36.000 Kč.
26. června 1924 byla provedena zkouška nové stříkačky. Stříkačka řádně vyzkoušena a uznána za způsobilou o čemž sepsán zvláštní protokol, který byl přítomnými členy sboru, župy a zastupitelstva obce podepsán.
 
Ušlechtilý čin(citace z obecní kroniky, zapsal Jan Školař – správce školy)
Pro nově ustavený sbor dobrovolných hasičů bylo třeba skladiště. Po vzájemné dohodě dali se občané zdejší s chutí do díla. Rolníci navozili zdarma veškerý materiál (pro nedostatek cihel byli rolníci nuceni vyjeti do Vyškova z domu vždy o půlnoci). V neděli pak, dne 13. července 1924, 14 zdejších zedníků stavělo tak horlivě, že do večera dosaženo bylo rovnosti. Ostatní občané nádeničili. Tesař Kříž Rudolf zdarma udělal vazbu, práci kovářskou taktéž zdarma mistr kovářský Svoboda. Zároveň se skladištěm postavena obecní radnice a střecha zbrojnice pobita plechem.
Čin tento jest opravdu záslužný v době sobectví a sháňky po mamonu, zároveň jest důkazem, co vše dalo by se udělati, kdyby bylo více smyslu pro pospolitost.
 
Slavnostní odevzdání stříkačky
Dne 24. srpna 1924 konala se slavnost odevzdání stříkačky sboru a otevření nového skladiště.
Domy toho dne vyzdobené prapory a slavnostní brána hlásala slavnostní náladu občanů.
Ku slavnosti dostavily se hasičské sbory z obcí Kozlan a Kojátek i se stroji.
Kolem ozdobeného stroje seřadily se tři hasičské sbory, které přivítal starosta sboru Matěj Dostál. Župní náčelník Drbal odevzdal klíč od skladiště náčelníku Fr. Kupčíkovi, který složil slib. Pak následoval slib členů. Slavnost byla zakončena národní hymnou. Po skončení slavnosti bylo provedeno poplachové cvičení zúčastněných sborů. Potom se průvodem odebraly sbory i občanstvo na sokolské cvičiště, kde byla taneční veselice, která skončila večer v hostinci u Špitů č.4.
 Slavnostní předávání
16.8.1930 – zakoupení dvoukolové motorové stříkačky od firmy Ing. Holeček Praha, kterou při jednání se členy hasičského sboru a členů obecního zastupitelstva zastupoval pan Jaroslav Chotěbor z Brna. Nová stříkačka stála 33.000 Kč a firma Holeček odkoupila starou stříkačku za 7000 Kč. 13.9. 1930 se v obci konala zkouška nově zakoupené motorové stříkačky.
 
 Účast při požárech
  1. 1. Účast při 1. požáru v Bučovicích - 10.6 1925 – v noci hašení továrny v Bučovicích. Naše stříkačka byla umístěna na břehu Litavy a odtud hnala vodu na hořící objekty 180 m. Domů se sbor vrátil v 7 hodin ráno. 
  2. 11.9.1926 - požár stohu obecní jetelina. Stříkačka byla umístěna u studny Jana Slezáčka a na hašení bylo zapotřebí 200 m hadic.    
  3. 14.10. a 15.10.1929 - dva požáry v krátké době po sobě těžko vysvětlitelné. Potřeba 200 m hadic. Napřed hořela stodola a pak stoh slámy Josefa Pavluse.
  4. 21.2.1930 - požár stohu slámy Františka Adámka. Potřeba 180 m hadic.
  5. 2.3.1930 - požár stohu slámy na velkostatku – 1240 m hadic
  6. 18.9.1930 se zúčastnil hasičský sbor při požáru stodoly rolníka Karla Hrdy. Sbor poprvé využil motorovou stříkačku, která se osvědčila neb ruční stříkačka by tak daleko a do kopce vodu nedotlačila. Voda byla použita z broďáku a upotřebeno 380 m hadic. Díky nové motorové stříkačce byly zachráněna sousední stodola Fr. Hégra.
  7. 1.2.1931 - požár stohu slámy ve velkostatku. Shořely 2 stohy slámy, kolna byla uchráněna , spotřebováno 280 m hadic.
  8. 18.1.1932 - požár stodoly Aloise Chabičovského. Okolní stodoly byli hasičstvem střeženy, by se na ně oheň nerozšířil.
  9. 10.9.1933 požár domku Fr. Trubila. Okolní stodoly Jana Slezáčka a Josefa Pavluse byly uchráněny.
  10. 16.7.1936 - požár stohu slámy rolníka Josefa Novotného. Jelikož byly pilné žně nebylo v obci kromě dětí a starých lidí nikoho. Než hasiči přispěchali z polí k ohni, byl již celý stoh v plamenech. Požár se rozšířil na blízké stodoly.
  11. V noci z 21. na 22.9.1937 požár stodoly Bohumila Dostála. Jelikož požár vznikl v noci než přišla hasičská pomoc, stodola byla v plamenech. Hasičský sbor zachránil pouze sousední stodoly P. Kopečného. Ve stodole byla sláma hospodářské stroje. Škoda je částečně kryta pojištěním
  12. 27. dubna - po leteckém zásahu vypukl požár u rolníka Karla Hanáka. Dům byl zachycen bombami naplno. Přesto, že v této době bylo velmi nebezpečno pohybovati se po vsi, sešel se hasičský sbor k lokalizování požářiště. Požár se víc nerozšířil, ale přesto shořela střecha nad obytným stavením a nad chlévy.
  13. 2. září 1955 v poledne v domku č. 56, který si koupil a krátce před požárem opravil dělník st. statku Ludvík Ponuši. Požár vznikl následkem vadného elektrického vedení a v krátké době zničil domek. Díky hasičům a občanům byly zachráněny oba sousední domky. Domek č.56 nebyl znovu opraven.
  14. 1961 - Václav Luska - zazděný   trám v komíně – vznícení – včasný zákrok – škody žádné.
  15. 23.2.1964 v neděli v 11.30 hodin vyrušila siréna občany ze svátečního oběda. Vznikl požár nového domu č.100 p. Vladimíra Slezáčka. Shořela střecha a prohořel strop do kuchyně. Příčina požáru vadný komín.
  16.  Mezi vánočními svátky v roce 1980 – došlo v místním pohostinství ke shoření televizoru, byla celá hospoda zasažená a muselo se vymalovat. Požár likvidovali členové ZO hasičů.
7.7.1981 – ráno – zahoření briket na bytovce JZD ve sklepě u Dařinů. Likvidace požáru      se zúčastnili členové základní organizace hasičů z Bučovic.
  1.  8.listopadu 1985 zpozorovali sousedé jak se ze střechy rodinného domku č.46 Marie Hermanové valí dým. Byla okamžitě upozorněna. To však již byla celá střecha v plamenech . Požár vznikl od trámu zazděného v komíně. Střecha shořela , nedala se zachránit.
 
Valné hromady
I.    13.ledna 1924
II.   18. ledna 1925 – zvolen nový starosta Sedláček Alois, náčelník Pavlus Josef, 
                             podnáčelník Horák Josef a Hégr Michal
III. 24. ledna 1926 – volba – stejní členové jako 1925
          I. mimořádná   18.7.1926 – mimořádná valná hromada, bylo nutné provést nové volby,                                                                  protože většina funkcionářů se vzdala. Starosta Vičar Jan, místostarosta Hynšt Celestýn, náčelník Dostál Matěj, podnáčelníci Horák Josef a Sedláček Antonín.
      IV. 23.1. 1927   zvoleni zůstali z r. 1926, zbrojíř se dožadoval lepší stříkačky – motorové
          II. mimořádná    20.11.1927 - schválení nových stanov – volby budou každé 3 roky
      V. valná hromada - starosta Vičar Josef, členové výboru: Novotný J., Kříž R., Hynšt C.    a Břoušek J.
       VI.    3.2.1929 – přečtení zpráv jednatele a pokladníka
VII.          Předneseny zprávy jednatele, pokladníka, vzdělavatele, zbrojíře a sanitníka.
    Vzdělavatel Jan Barva.
       Do roku 1930 se konaly valné hromady každý rok a vždy probíhaly nové volby.
Od r. 1930 se valné hromady konaly podle nových stanov jednou za tři roky.
Při schůzi 12. července 1932 bylo rozhodnuto o pojištění členů sboru pro případy úmrtí následkem úrazu, trvalé nebo dočasné invalidity. Roční pojistné činilo 110,40 Kč.
Na valné hromadě 20.1. 1935 bylo rozhodnuto o ponechání požární přípřeži Aloisi Sedláčkovi.
14. července 1937 byla projednána na schůzi v přítomnosti zástupce Hasičské pojišťovny požární pojistka stříkačky na 20.000 Kč a pojištění různého hasičského nářadí na 5.000 Kč, povinné ručení při požáru až do 110 000 Kč.
 
Hasiči a samaritánky u "Broďáku" v roce 1943

hasiči
 
Doba okupace
Žádný činný člen nesměl ze sboru vystoupit, schůze byly omezeny kvůli zákazu shromažďování, byla povolena pouze vzdělávání samaritní stráže, které se učily, jak poskytnout pomoc po leteckých náletech. Hasičské sbory, které byly majiteli hasících strojů a skladišť, musely vše odprodat obci a peníze měly složit do Protektorátního fondu, odkud měly být podporovány hasičské sbory obecní. Naše obec však byla majitelkou celého hasičského zařízení hned od prvopočátku. V době války museli hasiči vyměnit mosazné šroubení od hadic, které se dobře hodilo pro válečné účely, za šroubení z jiného kovu, které nebylo tak trvanlivé, ale bylo velmi drahé od německé firmy. 15. června 1945 zemřel náčelník sboru pan Antonín Sedláček, který tuto funkci vykonával od r. 1931 a byl současně i okrskovým náčelníkem.
Na valné hromadě 10.2.1941 bylo projednáno nařízení odstranění znaku ČSR z razítka a hasičských přileb.
V roce 1968 požárníci naší obce dostali od ONV 3 menší stříkačky, lehce přenosné a lehce ovladatelné, které se hodí na hašení menších požárů.
30. června 1974 byla slavnostní schůze k 50. výročí založení sboru, kterou řídil mladý velitel Stanislav Rája. Zasloužilí členové Skřivánek Ferd., Svoboda Jar., Doležal Fr., Kříž Rudolf, Sedláček Alois, Travěnec Jar., Hanák Josef a Novotný Josef byli odměněni za svoji záslužnou činnost diplomy.
členové hasičského sboru
J.Hanák, J.Svoboda, J. Břoušek, R.Kříž, F.Doležal, J.Novotný
 
Od roku 1975 do r. 1980 byl předsedou hasičského sboru Josef Břoušek. V roce 1976 bylo zřízeno družstvo mladých požárníků, jejichž vedoucím byl pan Zouhar Antonín.
1.května 1979 se poprvé naši požárníci zúčastnili jako samostatná jednotka oslav 1. máje v Bučovicích.
Od r. 1980 byl J. Břoušek místopředsedou ZO, předsedou byl zvolen Paľkovič Alois a velitelem František Hlaváček. V této době hasiči prováděli prohlídky domů – komínů – co se týče požární bezpečnosti.
21.června 1981 bylo v neděli ráno v 9 hodin ráno námětové cvičení. Byl vyhlášen místním rozhlasem signálem hoří a během chvíle byla stříkačka v pohotovosti u požárních studní u obecního úřadu. Tyto zápisy byly čerpány z hasičské kroniky, kterou psal pan Kudlička Oldřich až do svého úmrtí 28.června 1980. Poslední zápis je z 15. srpna 1981, kdy požárníci pořádali hodovou zábavu.
 
Úklid v požární zbrojnici r.1988
 
 hasiči